Na Žižkově jej nechali spoluhráči na holičkách, takže úvodní zápasy v novém dresu neprožíval v nejlepším rozmaru. Postupně ale začal brankář Patrik Le Giang prokazovat své kvality, podržel tým na Zbrojovce a kulminací mohlo být čisté konto a vychytaná penalta proti Znojmu. To první nevyšlo, druhé ano, nejdůležitější ale byly tři body.

Máš pro sebe vysvětlení pro natolik zlepšený výkon týmu, kterému jako by narostla křídla?

Já jsem už po prvním zápase, kdy jsme prohráli na Žižkově, říkal, že toto mužstvo má určitě svoji sílu a má na čem stavět. Jsem moc rád, že po těcj čtyřech nepovedených výsledcích jsme to konečně zlomili, toto vítězství jsme opravdu potřebovali jako sůl. Dnes jsme to zvládli, myslím si, že i diváci si přišli na své, byla to fantazie.

Znojmo sice příliš vyložených šancí nemělo, přesto bylo třeba ve stěžejních situacích podržet tým. Jak vidíš svým pohledem takové zápasy?

Začátek jsme měli přímo pohádkový, jenže právě v takových případech se tým nemůže zbláznit. Takové zápasy jsou co do koncentrace pro mě nejsložitější. Říkám si, že když k nějaké soupeřově situaci dojde, musím ji vyřešit a podržet mužstvo. Jsem rád, že se to podařilo. Musím pochválit kluky, že zápas odjezdili a byl to plně týmový výkon, což mluví za vše.

Jak moc mrzí zmařené čisté konto, když jsi ještě navíc chytil penaltu?

Chtěl jsem dnes už konečně vychytat nulu, ale říkal jsem si, že nejdůležitější jsou tři body. I kdybychom vyhráli 5:4, byl bych šťastný za ty tři body, protože prvořadé je mužstvo. Vítězství má pro nás cenu zlata a mělo by nás odrazit k lepším výsledkům. Gól samozřejmě mrzí, ale jdeme dál.

Při tom přímém kopu jsi toho asi moc neviděl?

Neviděl jsem vůbec balón, byla tam spousta hráčů ve zdi a já jsem čekal do poslední chvíle, protože za svou stranu jsem zodpovědný já. Kopal to můj bývalý spoluhráč z reprezentace Šimon Šmehyl, trefil to krásně a nezbývá, než mu pogratulovat.

Čelil jsi v prostějovském dresu třetí penaltě a potvrdil platnost rčení ‚do třetice všeho dobrého‘…

Jestli si pamatujete, po té druhé jsem říkal, že třetí už chytím. Věděli to i kluci. Opět to kopal můj bývalý spoluhráč z nároďáku i Michalovců Dominik Kunca. Věřil jsem si, šel jsem na jistotu na zvolenou stranu a jsem rád, že to vyšlo. Dodá to sebevědomí nejen mně, ale i mužstvu, a takto úspěšně jsme zakončili vydařený zápas.

Tomáš Kaláb

Pin It on Pinterest

Share This