Gól Karla Kroupy

Táborsko odjíždí z Prostějova bez bodu

Vpravdě stylový dárek k dnešním narozeninám si dal kapitán týmu Karel Kroupa, když po rohovém kopu trefil hlavičkou růžek táborské branky. Hosté sice do poločasu srovnali po standardní situaci, jenže v druhém poločase vystřelil Koudelka důležité tři body našim barvám. Ty znamenají další významný krok ke konečnému cíli, tedy uchování druhé ligy ve městě.

1.SK Prostějov – FC MAS Táborsko 2:1 (1:1)

Branky: 12. Kroupa, 61. Koudelka – 42. Vandas
Rozhodčí: Lerch – Koval Mojžíš; ŽK: 37. Koudelka, 67. Sus, 77. Biolek – 80. Klusák. Diváci: 500.

Sestavy

1.SK Prostějov: Le Giang – Slaninka, Schuster, Janíček (46. Sus), Biolek – Lutonský (86. Machynek), Polák, Vošahlík, Píchal (61. Žikol) – Koudelka – Kroupa. Trenér: Oldřich Machala.

FC MAS Táborsko: Šiman – Klusák, Navrátil, Březina, Pilík – Frýdek, Čermák, Kučera, Vandas – Valenta, Musiol. Trenér: Petr Mikolanda.

Po necelých deseti minutách se do brejku dostal Píchal, zbavil se obránce, jenže těsně přestřelil. Tucet odehraných minut pak neznamenalo rozhodně tuctový gól. Po sérii rohů si Kroupa naskočil na centrovaný balón a hlavičkou trefil přesně růžek Šimanovy branky.

O chvíli později Lutonský poslal do šestnáctky centrovaný balón tak šikovně, že Šiman měl co dělat, aby jej vytěsnil mimo branku. Koudelkovo zakončení spoza šestnáctky minulo pravou tyč. Po dvaceti minutách se připomněli hosté, po Pilíkově centru zakončoval hlavičkou Frýdek, jeho koníček příliš bujarý nebyl a Le Giang jej rychle zkrotil.

Po necelé půlhodině hry dostali hosté příležitost kopat za hranicí šestnáctky přímý kop, Březinův pokus Le Giang vyboxoval. Dva Slaninkovy centry k ohrožení branky Táborska nevedly, Koudelkovu střelu zneškodnil Šiman.

Pět minut před přestávkou si Kroupa příliš důrazně vyšlápl na Březinu a Valentův nepřímý kop zužitkoval z druhé vlny hlavičkující Vandas. Vzápětí jsme se mohli dostat opět do vedení, jenže Šiman odčaroval kouzlo Biolkovy hlavičky, Lutonského střela pak jen těsně lízla břevno táborské branky.

Po hodině hry našel po rohovém kopu Slaninka Vošahlíka, jeho zakončení na přední tyči šlo ale mimo branku. Na druhé straně po stejné herní situaci zakončoval Frýdek střelou těsně nad branku. O chvíli později hledal tak dlouho Koudelka prostor ke střele, až se zdálo, že šancí prováhal, nakonec si ovšem jeho střela cestu za Šimanova záda proklestila.

Osm minut před koncem vybídl k rychlému posunu vpřed Kroupa Lutonského, míč z jeho kopačky znovu sledoval břevno z ptačí perspektivy. Těsně před koncem nejprve Frýdek nevyužil individuálních dovedností a nenašel nikoho k zakončení, pak Koudelka odmítl definitivní rozhodnutí a z dobré pozice mířil opět nad branku. Ani v tříminutovém nastavení už hosté na remízu nedosáhli.

Hlasy po utkání

Oldřich Machala připustil, že měl opět nervy. „Vedli jsme 1:0, poločas byl výborný. Podle mého názoru jsme viděli nadstandardní druholigový zápas. Zpočátku to nebylo úplně ono, ale od zhruba patnácté minuty jsme hráli velmi dobře. Měli jsme dost šancí i na druhou branku, naopak soupeř vyrovnal ze standardní situace a v druhé půli jsme měli problém. Vypadl nám ze sestavy Tomáš Janíček, doufám, že má pouze natažený sval, že to není nic vážnějšího. Martin Sus má nově problémy s achillovkou a vůbec neměl nastoupit. Přemluvili jsme jej a myslím, že nám hodně pomohl. V druhé půli jsme chtěli hrát trpělivě s tím, že jsme lepší mužstvo, na druhou stranu musím uznat, že Táborsko je dobré mužstvo, lepší, než jsme předpokládali. Musím hráčům poděkovat za výborný výkon, museli jsme další utkání v řadě doma vyhrát. Udělali jsme dobrý základ k tomu, abychom se zachránili v soutěži,“ připomněl konečný cíl náš trenér.

Trenér Táborska Petr Mikolanda shrnul krátce dění v zápase. „Domácí se dostali do vedení po fantastické hlavičce Kroupy, byl to těžký kop a ještě míč trefil do šibenice, s tím jsme neměli moc co dělat. V prvním poločase jsme hráli fotbal společně s domácími, dalo se na to koukat, zaslouženě jsme vyrovnali na 1:1. Druhý poločas se změnil v gladiátorské hry, které proměnila jediná šance domácích. Nechci spekulovat, jestli byl na polovině hřiště Valenta sražen Polákem nebo nebyl, z toho vznikla situace tři na dva a domácí ji proměnili. My jsme pak měli jednu jedinou šanci Frýdkem na zadní tyči. Dalo by se říci, že díky jediné šanci domácích zápas skončil 2:1. Druhý poločas nemohl být hezký ani z jedné strany, to byly opravdu gladiátorské hry, to je špatně pro fotbal. Kdybychom hráli fotbal, bylo by to v pořádku. Jenže hráči měli strach, abychom nedostali gól, tak jsme chodili do soubojů a v tom nejsme úplně optimální. Gratuluji domácím ke třem bodům, protože byli šťastnější o tu jednu branku,“ zakončil svoje hodnocení.