Jan Kotouč: V obraně jsem se už zabydlel

Kolo, útočník, stoper. Tak se dá v krátkosti shrnout nejen celá sportovní kariéra Jana Kotouče, který by se měl stát posilou zadních řad eskáčka, ale někdy i komplikovanější cesta k činnosti, která obecně člověku pasuje nejlépe. Většina dosavadní kariéry tohoto dvaadvacetlietého hráče je spojena se Sigmou Olomouc, v jejímž prvoligovém kádru se ale moc neprosazoval.

Jaká byla tvoje cesta k fotbalu?

Vyrůstal jsem v Kojetíně, zpočátku jsem ani netušil, že budu hrát fotbal. Jezdil jsem totiž na kole a tatínek říkal, ať zkusím fotbal. S tréninky jsem začínal v Polkovicích a u tohoto sportu jsem už zůstal.

Brzy ses ale dostal do velkého moravského klubu?

Do Sigmy Olomouc jsem se dostal někdy v jedenácti, dvanácti letech.

Vyzkoušel jsi během své kariéry i jiné kluby?

V režimu hostování ano. Rok jsem byl v Holici, půl roku ve Vítkovicích, teď přicházím do Prostějova.

Jaký je tvůj domovský post?

Přestože hraji na stoperu, začínal jsem na pozici útočníka. V obraně jsem se ale už zabydlel.

Kde jsi strávil minulou sezónu?

Na podzim jsem byl v širším kádru ‚A‘-týmu Sigmy, hrál jsem asi tři zápasy. Pak přišlo zranění a už bylo těžké se vrátit zpátky. Byl jsem rád, že jsem hrál za juniorku Sigmy, s níž jsme vyhráli titul.

Jak ses dostal do Prostějova?

Pro mě už bylo načase ze Sigmy odejít, protože jsem chtěl zkusit něco jiného. V Prostějově znám oba trenéry, pod nimiž jsem už hrával. Oldřich Machala mě trénoval v Holici, Laco Onofrej v Sigmě. Byl to pro mě jeden z faktorů, proč jsem se rozhodl pro Prostějov.

Sledoval jsi Prostějov v minulé sezóně, máš o klubu nějakou povědomost?

Ano, dokonce jsem chodil na jaře na domácí zápasy, byl jsem u těch vydařených, kdy se vyhrálo nebo nejhůř remizovalo. Vždycky je samozřejmě co zlepšovat, takže doufám, že v tomto ročníku na tom budeme ještě o něco lépe.

Na pozici stopera působili poslední dobou zkušení fotbalisté, jak vnímáš takovou konkurenci?

Konkurence je vždycky dobrá věc, bez ní by se sportovec neposunul dál. Dává to motivaci ke zlepšení, lépe se i trénuje, když není předem nic jistého.

Pro fotbalové začátky jsou typické velké vzory, jak to bylo v tvém případě?

Rád se dívám na hru takového Virgila van Dijka v Liverpoolu, ten odvádí na postu stopera super práci jak v klubu, tak v reprezentaci. Také díky němu vyhrál Liverpool Ligu mistrů, vždyť dostal ocenění za nejlepšího hráče. V mladším věku byla spousta výborných hráčů v obraně i útoku, žádného konkrétního bych nejmenoval.

Jak trávíš svůj volný čas, co tě baví?

Rád chodím do jednoho centra sportu a zdraví v Olomouci, kde cvičím, hraji tenis nebo jen regeneruji. Snažím se dělat vše pro to, abych předešel zraněním, už jsem toho prožil se zdravím docela dost. Měl jsem dvakrát úraz hlavy, respektive krční páteře, což samozřejmě částečně souvisí s postem, na němž hraji. Jinak sport beru zároveň jako největšího koníčka, jinak mi samozřejmě hodně záleží na rodině.