Jiří Kiška: v dalším kole Olešnici, na Spartu si ještě počkáme!

Jedenadvacetiletý levý obránce u nás zatím zahříval lavičku. V konkurenci Michala Zapletala se do sestavy neprosadil, ale teď měl dobrou příležitost, když v poháru dal trenér Oldřich Machala příležitost méně vytíženým hráčům. A Jiří Kiška je navíc na Strání specialista, hrál proti němu už loni v dresu Otrokovic.

Pokud vím, se Stráním už máš svoje zkušenosti?

Je to tak, loni, když jsem hrál v Otrokovicích, jsme na Strání rovněž narazili v prvním kole poháru.

Jak bys srovnal oba zápasy?

Zápas loni byl pro mě určitě jednodušší, protože v případě soupeře z druhé ligy je to pro divizní tým velká motivace a vzpruha ještě před samotným výkopem. Jsou více vyhecovaní. Na druhou stranu pro nás jakožto favorita je těžší v hlavách takový tým nepodcenit, což podle mě bylo v prvním poločase přece jen trochu znát.

Nastoupil jsi v základní sestavě, jak jsi zápas prožíval?

Byl jsem zpočátku přece jen lehce nervózní, protože jsem čekal těžký zápas. Bylo jasné, že budeme hrát do plné obrany. Na druhou stranu jsem se těšil a chtěl se ukázat trenérovi, protože jsem k tomu v přípravě ani neměl příliš příležitost. Teď konečně přišla.

Po levé straně jsi měl dost příležitostí k podpoře útoku…

Ano, zaběhal jsem si dost. (úsměv)

Asi se shodneme, že klíčovým momentem zápasu byla penalta před přestávkou?

První poločas byl hodně statický, bez pohybu, penalta nám bezesporu pomohla. Skvělý balón od Střeštíka, dobře načasovaný náběh od Šteigla a jasné zatažení za dres. Poté z nás určitá nervozita opadla a hrálo se nám lépe, měli jsme hned lehčí nohy.

Koho by sis přál do dalšího kola?

Před zápasem jsem si přál Otrokovice, protože to je můj bývalý klub, jenže teď vypadly s Olešnicí. Takže teď bych si přál Olešnici, protože tam mám pár kamarádů, třeba Marka Šichora.

Takže nějaký klub zvučnějšího jména plánuješ až do dalších kol?

Přesně tak, pak by mohla přijet Sparta nebo Slavie. (úsměv)