Archiv autora: Tomáš Kaláb

Martin Sus: závěr jsme si zbytečně zkomplikovali

V sestavě, která v pohárovém utkání nastoupila, patřil k nejzkušenějším, proto dostal kapitánskou pásku. Také prokázal na svém původním místě stopera patřičný důraz a hlavičkou po rohu otevřel skóre utkání. Martin Sus zkrátka svým nesmlouvavým stylem hry na bojovného soupeře platil.

V utkání jsi nastoupil s kapitánskou páskou, vzal jsi na sebe první branku, která v utkání s podobnými soupeři bývá velmi důležitá…

Byl to klasický rohový kop, vyplaval jsem od hráče a hlavičku jsem umístil na přední tyč. Bylo určitě dobře, že jsme dali poměrně brzy první branku, trochu jsme se uklidnili a měli jsme ještě další šance, brejky se třeba mohly dořešit daleko lépe. Po přestávce dáme na 3:0, měli bychom zápas už v poklidu dohrávat, jenže úplně nesmyslně jsme začali být nervózní a nastane to, co nastalo.

Do utkání nastoupila vesměs jakási rezervní sestava, která příliš v základu nenastupuje, jak ji hodnotíš v první půli?

Ano, první poločas byl velice dobrý, měli jsme jen vést o něco víc. Herně to vůbec nebylo špatné.

S určitou nadsázkou lze říci, že po tvém střídání se situace na hřišti změnila. Jak si to vysvětluješ?

Určitě bych neřekl, že to bylo mnou (úsměv), ale soupeř prostě dal první gól, takže si řekli, že nemají co ztratit. Mají vysoké hráče, takže začali nakopávat míče, zatímco my nehráli hru, kterou jsme chtěli hrát. To byla voda na jejich mlýn a taky to tak vypadalo. Byly tam situace, které zaváněly gólem, naštěstí to domácí nedotáhli.

Důležitý je ovšem výsledek, jak si ceníš postupu do 3. kola?

Postup je postup, zbytečně jsme si jej zkomplikovali, že jsme měli nervy do poslední sekundy. Úkol je splněn a teď ani přesně nevím, koho můžeme chytnout v dalším kole. Zaplaťpánbůh za ten postup, to musíme zopakovat.

MOL Cup, 2. kolo: FC Dolní Benešov – 1.SK Prostějov 2:3

Povinnost splněna! Naši fotbalisté díky výkonu v prvním poločase postoupili přes třetiligový Dolní Benešov do 3. kola domácího poháru. Úvodní branku na sebe vzal kapitán Martin Sus, který se po rohovém kopu trefil hlavou, druhou branku dal po ukázkovém brejku a finálním vyřešení Šteigl. Ten byl i u zrodu třetí branky těsně po změně stran, kterou si domácí vstřelili sami. Ti ovšem snížili a sedm minut před koncem dali kontaktní branku. Těsné vítězství jsme už ale ubránili.

FC Dolní Benešov – 1.SK Prostějov 2:3 (0:2)
Branky: 64. Romaněnko, 83. Blahuta – 15. Sus, 29. Šteigl, 47. Karčmář (vl.)
Rozhodčí: Křepský – Pochylý, Mrázek; ŽK: 22. Karčmář, 82. Trajkovski – 72. Korovikov, 88. Šteigl. Diváci:125.

Sestavy:

FC Dolní Benešov: Lasák – Haas, Moravec, Rychnovský, Romaněnko (76. Baránek) – Behan (11. Pecuch), Blahuta, Foitzik (61. Skroch), Karčmář, Trajkovski – Gomola. Trenér: Dominik Kroupa

1.SK Prostějov: Mucha – Zapletal (46. Pašek), Kotouč, Sus (59. Schuster), Pernackij – Korovikov, Dittmer – Kiška, Střeštík, Šteigl – Rolinc (68. Lutonský). Trenér: Oldřich Machala

Na konci první desetiminutovky vyzkoušel z dálky Lasákovu pozornost Zapletal. O chvíli později mířil Rolinc z voleje pod břevno, Lasák míč vytáhl nad branku. Po čtvrthodině hry se po rohovém kopu hlavičkou na přední tyči trefil aktuální kapitán Sus a vše nabralo pro favorita kýžený směr. Po Šteiglově centru zprava napálil Kiška břevno a čtvrt hodiny po první brance přišla potřebná druhá. Šteigl dostal přihrávku do volného prostoru, přesprintoval téměř půl hřiště, obešel gólmana a poslal míč do sítě.

Po chvíli ale mohl vstřelit kontaktní branku Trajkovski, který z přímého kopu napálil břevno Muchovy branky, ten zlikvidoval následnou hlavičku. Pěknou akci v závěru poločasu předvedli Kiška s Dittmerem, finální Rolincova hlavička těsně míjela brankovou konstrukci. Šteigl si míč navedl zprava na střed, jeho střela ale postrádala přesnost. To platilo i o Blahutově křížné střele těsně před přestávkou.

Hned po změně stran odcentroval Šteigl, Pašek vrátil přetažený centr před branku, kde si míč srazil za Lasákova záda Karčmář. Pak se však postupně začaly dít věci. Rolincovu střelu chytil Lasák, ovšem po rohovém kopu na druhé straně Romaněnko snížil. Po stejné situaci na druhé straně v závaru pálil Šteigl pouze do obránce. Sedm minut před koncem se nepodařilo Kotoučovi odkopnout balón do bezpečí, následoval brejk domácích a Blahuta střelou na vzdálenější tyč vstřelil kontaktní branku.

Domácí nás pak zavřeli na naší polovině, v závěru hlavičkoval mimo Rychnovský a po rohu, na který přišel i brankář Lasák, vykopával míč z brankové čáry Pernackij. Záchranou tak byl závěrečný hvizd sudího.

Hlasy po utkání

Náš trenér Oldřich Machala ještě nějakou dobu po závěrečném hvizdu kroutil nevěřícně hlavou. „Za stavu 3:0 byl zápas naprosto rozhodnutý, nechápu, proč jsme tak vypadli z role. Vůbec nevím, proč za takového stavu nepodržíme balón, hned první balón dáváme dopředu, ztráta a soupeř jde do brejku. Místo abychom zápas zkušeně dohráli a dali ještě čtvrtý gól, uděláme z toho takové drama. Ze standardní situace si necháme dát první branku, pak ještě kontaktní gól, prohrávali jsme osobní souboje, posílali zbytečné malé domů a tak sebe dostávali pod tlak. Pokud uděláte nějakou chybu, může to dopadnout špatně, a my z koncovky udělali pořádné drama. Se štěstím jsme pak výsledek udrželi. Ano, postoupili jsme a jdeme dál. Musíme se ale zamyslet nad tím, proč když vedeme o tři branky a zápas máme pod kontrolou a výsledek měl být 5:0, proč z toho uděláme takové drama. I v sestavě, v které jsme hráli, máme hráče, kteří již mají něco odkopáno,“ poznamenal k sestavě, která hojně využívala našeho širšího kádru.

Domácí trenér Dominik Kroupa vidí v zápase odraz k lepším výsledkům v třetí lize. „Po prvním poločase jsme prohrávali o dvě branky a o přestávce jsme si řekli, že se ještě zvedneme. Hned po změně stran jsme se vlastním gólem poslali do tříbrankové ztráty, pak už jsme neměli co ztratit. Vše jsme vrhli do útoku, dali jsme jednu branku, dali jsme druhou branku a bylo to drama až do konce. V poslední minutě hráč Prostějova vykopával míč z prázdné branky, je to škoda, jsme zklamaní, ale nic se neděje. Vstup do soutěže jsme neměli úplně ideální, máme jediný bod, je tohle pro nás vzpruha, podat proti silnějšímu soupeři takový výkon. Snad nás to posune výš a v příštím zápase se nám podaří naplno bodovat,“ doufá trenér Dolního Benešova.

Pohárové utkání v Dolním Benešově už v úterý

Hned po dvou týdnech je tu další dvojzápas v jednom týdnu. Kromě pravidelných ligových zápasů se svěřenci trenéra Oldřicha Machaly musí soustředit i na svoji cestu českým pohárem. Po úspěšném výsledku ve Strání v prvním kole je v kole druhém čeká rovněž „hratelný“ soupeř – třetiligový Dolní Benešov.

Ten hrál dlouho také pouze jednu z moravských divizních skupin a účastníkem Moravskoslezské ligy je teprve od minulého soutěžního ročníku. Letos si v předkole poradil s 1. BFK Frýdlant nad Ostravicí 2:0, o branky se podělili Býma a Baránek. V prvním kole přešel přes ostravský klub TJ Unie Hlubina 2:1, kdy šel brankami Býmy a Skrocha opět do dvoubrankového vedení, soupeř však dvanáct minut před koncem dal kontaktní branku a třetiligový tým musel výsledek v poslední desetiminutovce uhájit.

V ligových utkáních se zatím Dolnímu Benešovu zrovna moc nedaří. V úvodních kolech nezískal ani bod, když prohrál postupně v Uherském Brodě 1:4, doma s Uničovem 1:2, v Novém Městě na Moravě 1:3 a o víkendu na něj čekal jeden z favoritů soutěže z Blanska. Nakonec z toho byl první bod a mohlo být i víc, domácí vedli od 15. minuty brankou Pecucha, Blanenští vyrovnali až v poslední minutě utkání.
Trenér Dominik Kroupa má k dispozici poměrně mladý tým, většina hráčů má do pětadvaceti let, kteří jsou doplněni zkušenými obránci Haasem a Moravcem.

„Příliš vybírat si nemůžeme, pozitivní je, že za soupeřem nemusíme jezdit příliš daleko. Jsme rádi za vstřícnost v posunu termínu utkání na úterý, protože den navíc před utkáním v Sokolově se samozřejmě počítá. Jinak se samozřejmě od nás očekává postup do dalšího kola, zajímavá jména klubů jsou ještě v osudí,“ řekl k utkání trenér Machala.

Postřehy předsedy

Vstup do utkání nebyl úplně špatný, ale po nevydařené penaltě to s námi vypadalo na ručník. Můžeme považovat za úspěch, že jsme dostali pouze jeden gól. Ani vstup do druhé půle nebyl optimální, cením si až posledních dvaceti minut, kdy jsme ukázali, jak dokážeme hrát. Měl by to ovšem být standardní projev po celý zápas, nikoli motivovaný třeba pocitem křivdy. Myslím si, že od těchto dvaceti minut se můžeme odrazit do zápasů tohoto týdne. V obou určitě budeme chtít uspět.

Poznámka kapitána

O sobě…

Měl jsem v podstatě týden na to, abych se na zápas nachystal, což v mém věku je podle mě málo. Potřeboval bych ještě tak dva týdny, abych byl v nějaké optimální formě a byl na zápas připraven. Snažil jsem se to dohnat, doběhat, moc to nešlo. Bylo to stále ještě pod prášky, ale prst je ve fázi, kdy už s tím šlo trénovat a také jít do zápasu. Kdyby se dalo střídat víc hráčů, tak v sedmdesáté minutě by pro mě bylo optimální jít dolů.

O první půli…

Neproměněná penalta nás trochu hodila dozadu, ono to tak někdy bývá. Celý první poločas by bylo nejlépe rychle hodit za hlavu, samozřejmě je nutné si k tomu něco říci, protože takový první poločas už snad nemůžeme nikdy zahrát. Horší poločas jsem tady snad ještě nezažil.

A po přestávce…

Ovšem za druhý poločas musím kluky pochválit, protože to jsme ukázali morální sílu, za to jsme si zasloužili minimálně bod, i když jsme doufali ve tři body. O přestávce to samozřejmě bylo v kabině hodně důrazné, zjednodušili jsme hru a nejednou to šlo. Při výskoku v šestnáctce jsem cítil zatažení, podle mě to byla jasná penalta.

O zápasech tohoto týdne…

Příští týden bude náročný, předpokládám, že trenéři dají šanci všem hráčům. Čekají nás dva venkovní zápasy, musíme začít od toho pohárového, postoupit, a pak jet do Sokolova urvat body, když jsme teď ztratili doma dva. Je potřeba stále pracovat naplno a čekat, že to tam začne padat. Od toho máme třeba pohárové utkání, kdy se může podařit dát více gólů. Nemá cenu se v tom ještě víc utápět.

Matěj Biolek: Je třeba začít vyhrávat

Nebývá zvykem oslovit stejného hráče brzy po sobě, jenže Matěj Biolek nebyl jen autorem vyrovnávací branky, ale byl účastníkem všech zásadních momentů utkání. Jak je viděl bezprostředně na hřišti?

Situace při vyrovnávací brance byla hodně nepřehledná, jak jsi ji bezprostředně viděl?

Nejdříve jsem měl být na polovině hřiště na odraženém balónu, ale domluvil jsem se s Milanem Lutonským, že to půjdu zkusit a zavřu to na zadní tyči. Honza Koudelka roh zahrával na přední tyč a věděl jsem, že to někdo z našich hlavičkářů prodlouží dozadu. Šel jsem tam naslepo a míč tam najednou vyplaval, bylo to už z úhlu, ale nějak jsem míč ve skluzu levou nohou do brány dotlačil.

Předpokládám, že na první poločas byste asi nejraději zapomněli?

Začátek zápasu se mi nezdál úplně hrůzostrašný, celkem jsme se chytli, navíc jsme dostali výhodu pokutového kopu. Je to těžké, Honza Koudelka už dal nějaké penalty, teď to prostě nevyšlo, to je fotbal. To neproměnění nás ovšem srazilo dolů, přestali jsme hrát, byli jsme všude pozdě, neměli jsme střed hřiště, druhé balóny jsme nesbírali a všechno se na nás valilo. Bylo to těžké.

Na začátku druhé půle přišla ještě jedna kritická situace, stav 0:2 už by šel těžko obracet?

To byla moje chyba, pustil jsem Filipa Hlúpika skoro sám na bránu, naštěstí Miloš Bréda výborně zaskočil a pomohl mi od katastrofy.

Pak přišlo vyloučení, jenže jak se říká, hra v deseti není vždy na škodu?

Hlavně si myslím z několika pohledů, že ta penalta absolutně nebyla. Tomáš Janíček stínoval Arroya, já jsem dobíhal, věděl jsem, že si to bude dávat na pravou nohu, přeběhl jsem ho, on do mě narazil, spadnul, a rozhodčí se ochotně nechal oklamat. Odpískal penaltu, moc nechápu, za co dostal Tomáš Janíček druhou žlutou kartu, aby v jeho letech nemohl říci slušně svůj názor rozhodčímu.

V čem se podle tebe vzala najednou ta síla, v poslední desetiminutovce jsme jednoznačně hráli na vítězství?

Poměrně brzy jsme začali hrát na tři obránce, hodně se to měnilo, stálo to sice více sil, ale mělo to své opodstatnění v tom, že jsme byli více v krajích, víc jsme chodili do brejků. Paradoxně nám ta červená karta pomohla, protože jsme cítili křivdu, a chtěli jsme za to tři body. Šance byly, na Karla Kroupu to byla jasná penalta, nepísklo se to. Po průběhu utkání ten bod musíme brát.

Čeká nás opět náročný týden s dvěma zápasy, o to těžší, že je v obou případech očekáván úspěch…

Máte pravdu, poháry se v této fázi nehrají vůbec jednoduše. Divizní nebo třetiligový tým cítí příležitost se ukázat, možnost udělat dobrý výsledek s dobrým týmem, takže se hodně vyhecují. Kvalita je ale na naší straně, musíme to potvrdit jak v úterý v poháru, tak i v Sokolově, pak nás čekají mnohem těžší zápasy s papírově silnějšími týmy, a je třeba začít vyhrávat.

1.SK Prostějov – FK Fotbal Třinec 2:2

Hned dvě známé fotbalové fráze jsou aplikovatelné na náš zápas s Třincem. Jednak ten o dvou naprosto rozdílných poločasech, pravdou je i hláška „nedáš – dostaneš“. V prvním poločase jsme totiž neproměnili penaltu a vzápětí dostali první gól, po změně stran nedal ze solidního brejku Třinec a Koudelka po chvíli vyrovnal. I proti nám se kopala penalta, kterou ovšem hosté proměnili, navíc jsme šli do deseti. V této chvíli jsme se ale vzepjali k výbornému výkonu, po rohu Biolek vyrovnal a v posledních minutách se Třinec doslova třásl aspoň o bod.

1.SK Prostějov – FK Fotbal Třinec 2:2 (0:1)
Branky: 53. Koudelka, 81. Biolek – 21. Valenta, 59. Bedecs (p)
Rozhodčí: Dubravský – Batík, Dohnálek; ČK: 58. Janíček; ŽK: 29., 58. Janíček, 58. Biolek, 71. Kroupa – 16. Bedecs, 40. Valenta, 56. Kušnír, 73. Vaněk. Diváci: 633.

Sestavy:

1.SK Prostějov: Bréda – Lutonský, Schuster, Janíček, Biolek – Pašek (35. Rolinc), Sus, Kotouč (74. Střeštík), Píchal (64. Šteigl) – Koudelka – Kroupa. Trenér: Oldřich Machala

FK Fotbal Třinec: Adamuška – Kušnír, Bedecs, Gáč, Omasta – Machalík (84. Wojnar), Vaněk (87. Samiec) – Arroyo, Valenta, Hlúpik – Kubala (69. Cienciala). Trenér: Svatopluk Habanec.

Hosté se poprvé osmělili po pěti minutách, kdy Arroyo potáhl míč po levé straně a Hlúpik na zadní tyči poslal míč mimo branku. Po čtvrthodině si dvakrát po sobě vyzkoušel centr z volného přímého kopu Koudelka, v druhém případě situace skončila hraním rukou jednoho z třineckých hráčů a sudí poprvé odpískal penaltu. Míč si vzal Koudelka, mířil dobře k tyči, jenže Adamuška vystihl směr a míč vyškrábl na roh.

Po pěti minutách se už měnilo skóre, a podle zmíněného pravidla na druhé straně. S míčem zasprintoval Machalík, na hranici šestnáctky našel přesně Valentu a ten do protipohybu Brédy vstřelil úvodní branku zápasu.

Za dalších pět minut se hnal dopředu Hlúpik, jeho výlet obrana vyřešila, jenže po rohu se musel proti Valentově hlavičce vytáhnout Bréda. Po půlhodině mohlo být téměř po zápase, když Valenta vysunul do brejku Hlúpika, proti němu však včas vyběhl Bréda a střelu zneškodnil. Následně se mohl po rohu a hlavičce radovat Omasta, jenže míč jen líznul břevno naší branky. Píchalův pokus by oproti tomu propagační a šel vysoko nad branku.

Dvě minuty před přestávkou stáli opět u naší branky všichni svatí. Hlúpikova dělovka se odrazila od obránce, následně však Valenta orazítkoval břevno! Ještě v nastavení se mezi dvěma obránci snažil prosadit Kroupa, střelu vzal z voleje v pádu, takže si s ní Adamuška hravě poradil.

Kriticky pro nás vypadala i situace chvíli po změně stran, kdy Hlúpik vyslal do brejku Kubalu, ten se ale Brédou nechal vytěsnit více doleva a trefil pouze boční síť. Svůj neúspěch při pokutovém kopu ale nakonec Koudelka odčinil naprosto fantastickou střelou, která prošla bránícími hráči přesně k tyči, navíc s potřebnou rotací, takže třinecký brankář neměl naprosto šanci.

Ještě neuplynula hodina hry, když se zleva vydal do domácí šestnáctky Arroyo, ochotně spadl při kontaktu s Biolkem a rozhodčí foukl penaltu i na druhé straně. Bedecs se ovšem nemýlil a Třinec šel opět do vedení. Navíc byl po druhé žluté kartě za nevhodný komentář vyloučen Janíček.

Druhý Koudelkův střelecký pokus už nebyl tak přesný. Stejně tak neuspěli se svou snahou Kubala ani Lutonský, gólmani se vyznamenali. Po svém příchodu na hřiště rozehrál přímý kop Střeštík, jenže pouze překopl zeď, střelu doprostřed branky považoval Adamuška za lahůdku.

Deset minut před koncem ale bylo opět srovnáno! Po rohu vyskočil nejvýš Kroupa, už jeho hlavička mohla být gólová, jenže Adamuška ji reflexivně rukou na brankové čáře zachytil. Na dorážku Biolka na zadní tyči už ale neměl kapacitu. Vzápětí přišla pěkná kombinace, Šteigl potáhl míč vpravo, jeho centr Kroupa pustil až na Rolince, který ovšem pálil nad branku. V samotném závěru neuspěl ani Šteigl, takže se soupeři rozešli smírně zaslouženou remízou.

Hlasy po utkání

Náš trenér Oldřich Machala si cenil druhé půle. „Kdybychom v prvním poločase proměnili penaltu, viděli bychom asi trochu jiný fotbal. Třinec byl jednoznačně lepší, přehrával nás rychlostí, v agresivitě, v napadání, my jsme si s tím nedokázali poradit. Nedokážu si vysvětlit, proč se tak stalo, Třinec má samozřejmě svou kvalitu, ale takhle se doma nemůžeme prezentovat a první poločas jsme přežili jen s jednobrankovým mankem. V druhé půli nastal výrazný obrat. Zápas jsme i po vyloučení zvládli velmi dobře, byli jsme lepším mužstvem a možná jsme v závěru mohli i vyhrát. Za druhou půli musím našemu mužstvu složit poklonu, protože jsme se nevzdali ani v deseti hráčích, měli jsme krásné fotbalové akce. Dělba bodů byla dle mého názoru zasloužená,“ připustil náš kouč.

Třinecký trenér Svatopluk Habanec viděl rovněž zápas dvou poločasů. „Začátek utkání byla hra v naší režii, pomohla nám chycená penalta, do poločasu jsme mohli vést i více než o jednu branku, šance jsme na to měli. Od stavu 1:1 v druhém poločase jsme byli horším týmem. Ještě navíc po proměněné penaltě proti deseti hráčům soupeře jsem byl hodně překvapený, že se hráči soupeře takhle nadechli. Místo abychom zklidnili hru, více drželi míč, tak jsme se snažili hrát nějakou překopávanou, když jsme v první půli předváděli slušné akce. Domácí díky svému nadšení zaslouženě vyrovnali, takže jsme tady spíše ztratili dva body. Nejsme tak mladý tým, abychom nedisponovali potřebnými zkušenostmi,“ připomněl závěrem.

 

Zápas Třinec

Chystáme se na důležitý souboj s Třincem

V domácích zápasech zatím zakusili naši hráči už všechny varianty od vítězství přes porážku až k dělbě bodů. Bylo by dobré se opět vrátit k nejlepší variantě, tedy brát doma body všechny. V cestě k nim jim bude tentokrát stát Třinec, který ani pod vedením trenéra Svatopluka Habance nezakouší nejlepší časy. V minulé sezóně oba týmy „vyloupily“ hostitelský stadion.

Byly totiž symbolem opačných výkonnostních křivek. Zatímco v počátku sezóny jsme na tom byli lépe my a v Třinci jsme vyhráli 2:0 brankami Suse a Šteigla, na konci podzimu jsme po velkém útlumu padli doma 0:1 po jediné střele Webera.

Tyto veletoče na podzim sice trenér Jiří Neček ještě ustál, o kormidlo na jaře ale stejně přišel a nyní Třinecké koučuje Svatopluk Habanec. Do kádru přišlo v létě šest nových tváří, vesměs s dobrými zkušenostmi. Brankář Chmiel chytal první ligu na Baníku, záložník Hlúpik má zkušenosti ze Slovácka a Příbrami, další záložník Valenta rovněž ze Slovácka a Mladé Boleslavi, Slováckem prošli i další záložníci Machalík a Kubala. Tedy hráči, které ze své trenérské kariéry Svatopluk Habanec dobře zná. Jedině Wojnar přišel z divizního Havířova.

Třinec vstoupil tentokrát do sezóny parádně, když ze dvou venkovních zápasů vytěžil hned čtyři body. V úvodním zápase dokonce porazil exligovou Duklu 3:2, což bylo bezesporu největší překvapení prvního kola druhé ligy. Následně vybojoval bod za remízu 2:2 ve Varnsdorfu, pak se však třinecký stroj nějak zadrhl. V prvním představení před domácími diváky podlehl 0:1 favorizované Jihlavě, stejná porážka jej čekala také v Chrudimi.

V zatím posledním odehraném kole hostili svěřenci trenéra Habance na svém stadionu Hradec Králové. Nepříjemnou sérii se pokoušela zlomit sestava Adamuška – Omasta, Bedecs, Gáč, Janoščín – R. Vaněk I. – Hlúpik, Machalík, Cienciala – Arroyo, Kubala. Hosté pohrdli šancí dostat se do vedení z penalty, kterou nadvakrát zneškodnil brankář Adamuška. Nakonec Třinec doma urval bod, když na trefu Vlkanovy dokázal šest minut před koncem reagovat střídající Valenta.

Podle všeho se zdá, že by na zápas už mohl být připravený útočník Karel Kroupa, což by naše akcie nepochybně značně posílilo.

Soupeřem pro 2. kolo MOL Cupu Dolní Benešov

V pondělí 19. srpna bylo vylosováno 27 párů soupeřů pro 2. kolo domácího poháru. Po vítězství ve Strání mezi nimi byl samozřejmě také náš klub. Generální sekretář Fotbalové asociace ČR Jan Pauly nevyslyšel přání Jana Kišky a nepřilosoval nám Olešnici u Bouzova, zato soupeře tentokrát ze severu Moravy, třetiligový Dolní Benešov.

Klubem prošel uznávaný trenér Evžen Hadamczik, který tým na konci 60. let vytáhl z okresního do krajského přeboru. Klub hrál donedávna divizi a ve třetí lize se zabydlel teprve v minulé sezóně.

Na základě dohody obou klubů se utkání odehraje v ÚTERÝ 27.8. od 17:00 hodin.

Jan Koudelka: Bod z Vítkovic je málo

Sice se do ligové střelecké tabulky ještě nezapsal, ale je možná nejvýraznější postavou na hřišti. Janu Koudelkovi se podařilo svůj typický průnik proměnit v pohárovém utkání, ve Vítkovicích měl také šance, takže byl asi nejpovolanější zhodnotit oba zápasy právě uplynulého týdne.

Máme za sebou týden s dvěma zápasy. V poháru jsme postoupili, z Vítkovic vezeme bod. Dá se to podle tebe považovat za úspěch?

Co se týče poháru, divize je sice dobrá soutěž, ale z našeho hlediska s kvalitou týmu, který máme, jsme postoupit měli a to jsme splnili. Řekli jsme si, že chceme vyhrát ve Vítkovicích a podle průběhu utkání je podle mě bod málo. Vedeme 2:0 v osmašedesáté minutě, v dvaasedmdesáté je už vyrovnáno a nakonec jsme ještě mohli i prohrát. To by byl průšvih. Je to málo, šancí jsme měli hodně.

Čím si vysvětluješ kolaps po druhé brance?

Kdybychom na ty tři minuty nevypadli, nevím jestli kvůli špatné koncentraci, tak jsme museli vyhrát, protože jsme předvedli dobrý výkon, až na ty předmětné dvě minuty. My se na gól strašně nadřeme, pak to uděláme dramatické a nakonec jsme ze zápasu nemuseli mít ani bod.

Od začátku sezóny jsi měl několik svých typických úniků, proměnil jsi je až v poháru, odpíchneš se od toho k dalším úspěšným pokusům?

Jsem samozřejmě rád, že jsem dal ve Strání gól, dnes jsem měl také nějaké šance, bohužel jsem je neproměnil. V tomto jsou na tom obránci hůř, když nedá útočník z dobré šance gól, je to to samé, jako když udělá chybu obránce, jenže tam z toho padne branka. Je to zkrátka víc vidět, ale princip je stejný.

Úvod vzal na sebe jako správný kapitán Tomáš Janíček, byla ta branka správným impulsem?

Začátek zápasu byl výborný, v první minutě břevno, pak nějaké náznaky šancí, pak branka po rohovém kopu, který jsme měli určitým způsobem nacvičený, to je fajn. Jenže s těmi šancemi jsme měli zápas dohrát do vítězného konce, protože do té sedmdesáté minuty toho Vítkovice směrem dopředu mnoho nepředvedly. Pak nás nějaké tři minuty stály tři body.

Zápas s Třincem bude trochu jiný, více soubojový, ale chtělo by to se doma vrátit na vítěznou vlnu…

To ano, na druhou stranu druhá liga je vyrovnaná a stačí se podívat na tabulku, kdybychom dnes vyhráli, tak jsme na šestém místě. Každý bod se počítá. Máme týden na přípravu a s Třincem je třeba uspět. Nic jednoduchého to samozřejmě nebude, to konečně nebylo ani ve Vítkovicích. Teď jsme třikrát za sebou neprohráli, musíme na to navázat vítězně.